Smutnice aneb máte doma černé mušky?

Malé, ale za to velmi otravné černé mušky vylétávající z květináčů patří mezi nejběžnější škůdce pokojových rostlin a k nejčastějším narušitelům klidu v domácnosti. Když se včas nezakročí, brzy jich je tolik, že poletují, posedávají a otravují úplně VŠUDE. Víte, jak se jich efektivně a co nejrychleji zbavit? 


V tomto článku vám představíme osvědčené a všeobecně doporučované metody, které vám mohou boj se smutnicemi usnadnit, tak i tipy, jak smutnicím předcházet!

 

Smutnice – co jsou zač a čím škodí nám a rostlinám?

Smutnice jsou malé, černošedé mušky, které nejčastěji poletují blízko rostlin nebo sedají na substrát, takže si jich člověk nemusí hned všimnout. 

Dospělé mušky měří přibližně 2-4 mm, přičemž jedna dospělá samička smutnice může do substrátu k vašim rostlinám naklást až 200 vajíček. Ničím jiným dospělci vlastně neškodí – avšak mnoha z nás „pijí krev“ už jen tím, že se v naší domácnosti vyskytují. 

Z vajíček se následně vlivem vlhka (nejčastěji ze zalévání) vylíhnou bílé larvy, které jsou okem téměř nepostřehnutelné (mají asi 1 mm). Právě tyto larvy mohou při přemnožení znamenat pro rostliny velký problém, protože se kromě mrtvé organické hmoty živí i kořínky a tkáněmi především mladých rostlin. Taktéž mohou přenášet i různé rostlinné choroby (plísně a houby).

Rostlinu, která je napadena larvami smutnic, většinou identifikujete podle jejího usychání a vadnutí.

Životní cyklus smutnic (vajíčko – larva – dospělec) trvá přibližně 3 týdny. Pokud máte doma příznivější podmínky (teplo, vlhko), může se cyklus urychlit na 1-2 týdny. 

Z toho důvodu je třeba jednat ihned, když se objeví první poletující vetřelci! 



Prevence – pozor na nové substráty a nové členy džungle!

Smutnice se k vám domů nejčastěji dostanou jednou ze dvou cest. Za prvé: jejich vajíčka se nacházejí v zakoupeném substrátu (to se bohužel stává často) nebo za druhé: si je přinesete v substrátu společně s novou rostlinou z obchodu, od kamarádů – prostě se k vám propašují schované v hlíně. 

Jejich „probuzení“ můžete zabránit hned několika možnostmi. 

Sterilizace substrátu: nejjednodušší možností, jak se ujistit, že v nově zakoupené hlíně se vám nevylíhnou smutnice, je jeho vyčištění ještě před jeho použitím. 

Substrát můžeme nechat 1-3 dny před použitím proschnout, ovšem účinnější (a jistější) je hlínu přepálit v troubě nebo mikrovlnce (na plech vyskládáme substrát a necháme v troubě propálit – buďte ale připraveni na to, že tento proces může doprovázet nepříjemný zápach). Pamatujte na to, že pokud budete hlínu přepalovat, je třeba ji po vychladnutí smáčet, aby byla později schopná nasát vodu ze zálivky.

Proplach: Substrát můžeme vetřelců zbavit i prolitím roztokem manganistanu draselného nebo roztokem peroxidu vodíku.

Z babských rad se můžete inspirovat a zapíchat do hlíny stroužky česneku; jako první zálivku použít vývar z kopřiv, cibule; kuřáci mohou použít tabákový nálev (nedopalky a tabák nechat louhovat půlden ve vodě) a pokud budete hledat, určitě narazíte na mnohé další…

Test přítomnosti larev: chcete si být jisti, že jste si v substrátu vetřelce nedonesli? Rozkrojte syrový brambor a položte ho na zeminu seříznutou stranou dolů. Po 48 hodinách ji zkontrolujte. Pokud se v substrátu nachází larvy smutnic, najdete je na bramboře.

Speciální hnojiva: Boji proti smutnicím můžete předcházet i speciálními druhy hnojiv (např. od značek Floria, Vitality komplex, Substral Careo). K dostání jsou buď v kapalné, granulátové nebo tyčinkové formě.


Pár černých mušek – rychlý zákrok!

Jakmile si všimnete první černé mušky, je ve vašem zájmu jednat, dokud se smutnice nestihly pořádně rozmnožit.

Proschnutí substrátu: smutnic se můžete zbavit jednoduše tím, že rostliny přestanete na nějaký čas zalévat a kořenový bal necháte pořádně proschnout. V suchých podmínkách velmi často tyto otravné mušky nepřežijí, a především se nedokážou rozmnožovat. 

Pokud vlastníte rostliny, kterým by vyschnutí substrátu mohlo ublížit, vyzkoušejte kombinaci k hubení dospělců (lepové pásky/desky, viz níže) a pořiďte si parazitické hlístice (viz níže).

Posyp substrátu: pokud by některá z larev sucho přežila, jejímu vylíhnutí můžete zabránit tím, že vrchní část substrátu zasypete pískem nebo drobnými kamínky, které se postarají o to, aby mladá muška nemohla vyletět. Přeživší larvy se tímto způsobem mohou také udusit.

Zneškodnění dospělců – mušek: mušek se nejefektivněji zbavíte tak, že v blízkosti rostlin rozmístíte lepové pásky nebo desky (nejčastěji prodávané jsou žluté, u nás na eshopu najdete i modré), které dospělce přilákají. Muška se na pásky přilepí a tím pádem už další vajíčka nenaklade. 

 

Přemnoženo, co teď s tím?

Někdy se však může stát, že jsou smutnice rychlejší a zvládnou se před námi schovávat do té doby, než se prostě přemnoží. Nevěšte hlavu, pořád se jich můžete zbavit, a to i poměrně rychle. 

Důležité je průběžně vychytávat dospělce, takže žluté lepové pásky určitě budete potřebovat. Každá další přilepená smutnice znamená méně vajíček a potenciálních larev – a to se počítá!

Odstranění vrchního substrátu: na smutnice můžete vyzrát i tím, že jejich rozmnožovací snahy zmaříte odebráním a likvidací vrchní části substrátu. Prostě odeberte u rostlin vrchní 1-2 cm zeminy (zde se totiž nacházejí nakladená vajíčka) a následně dosypejte novým. 

Parazitické hlístice (rod Steinernema feltiae): nejšetrnější a nejúčinnější možností, jak zlikvidovat přemnožené smutnice je povolat do zbraně jejich přirozené nepřátele – parazitické hlístice. Při jejich použití se řiďte pokyny, které balení obsahuje. Tito broučci se aplikují zálivkou do zeminy, ve které svým čichem vyhledávají a následně likvidují larvy smutnic. 

Hlístice jsou pro člověka i rostlinu naprosto nezávadné. Nemusíte se ani bát, že místo mušek pak budou všude broučci – jakmile hlístice vyhubí larvy smutnic, samy vymizí. Tedy když nejsou smutnice, nebudou ani hlístice. 

Při nákupu parazitických hlístic dávejte pozor, ať koupíte ty správné proti smutnicím (existuje totiž několik druhů se specializací na specifické škůdce).


Boj s nepříjemným hmyzem může být někdy náročný a zdlouhavý proces, ale určitě ho nikdy nevzdávejte – naše rostlinná džungle za to přece stojí!

Jana Beránková